Fantasyobchod.cz - vše pro milovníky fantasie



Registrovaní uživatelé
4 online - více info

Login:

Heslo:

Přihlásit se zde

Jazykové verze:

Pretty woman - 13. Pátek třináctého

13. Pátek třináctého :: Autor: Blanch
z povídky Pretty woman
Žánr: Psychologické, Drama
Žánr2:
Postavy:
Harry Potter, Remus Lupin, Severus Snape


Přístupnost: Od 12ti let
Obdobi: Kdysi dávno
Kapitola: 13 z 32


12. Kapitola || 14. Kapitola


Jelikož mám angínu, tak jsem neopravila překlepy, tak se za ně omlouvám, nechci tu moc posedávat.

***



Dnes byl pátek. Pátek, to totiž už něco znamenalo.
Nejen, že Harry musela opět navštívit Snapea, ale ke všemu nebyl jen tak ledajaký pátek. Byl totiž pátek třináctého a to nikdy nevěstilo nic dobrého. Zvlášť, když jste o pátku třináctého museli ke Snapeovi.

Už hned ráno Harry málem zapomněla doma hůlku, když chtěla odejít do práce.
A v práci? Tam to bylo ještě horší. Tedy, dalo-li by se říci, asi snad nejhorší. To, co se tam totiž Harriet dozvěděla, jí v jeden moment převrátilo všechny zvyklosti a nejednou zaklela, protože dostala od ministra další ne zrovna slibně vyhlížející úkol. Říkala si, že pomalu by si už měla zvykat na tyhle úkoly, protože v poslední době dostávala právě jen ty, které ji příliš nevoněly. Ale jako zkušená bystrozorka neměla nárok si stěžovat. Tak už to holt na ministerstvu chodilo a kdyby nebyl Kingsley Pastorek Harrietin přítel a kdyby si jej nevážila, asi by to brala jako větší křivdu. Za dob Korneliuse Popletala nebo Rufuse Brouska by si ani vzdáleně nepředstavila, že by zde jednou po jejich boku měla pracovat. Tím spíš ji poté volba nového ministra potěšila.


***



„Posaď se, Harry,“ vybídl ji, když se na žádost v oběžníku dostavila do jeho kanceláře.
Masité temné rty se roztáhly v úsměv, který dívce způsoboval nepěkné mravenčení za krkem.
Černé oči se jí zabodly do duhovek a celé to přespříliš okatě milé vystupování v kostech cítila, že tohle nebude jen nějaká prosbička nebo ledajaké oznámení. V hloubce toho všeho byl cítit obrovský zvrat.
„Nebudu to zdržovat, protože tohle je docela zásadní věc a jedná se tu o život… Asi jsi dnes ráno nebyla u Munga, viď?“
„Ne, to opravdu nebyla,“ přikývla rozrušeně dívka a skrčila obočí v tom nejhorším očekávání.
„Tak to ještě nevíš. Lůžko Draca Malfoye je prázdné. Pan Malfoy je mrtvý…“
„CO?!“ Vyskočila na nohy a vytřeštila vyděšeně oči.
„Uklidni se, prosím..“
„Uklidni se? Uklidni se? Heh…“ Vyjekla hystericky, zajela si rukama do vlasů a zavřela oči, které se jí proti její vůli začaly plnit slanou vodou. Bylo ji v tu ráno jedno, co si o ní Pastorek pomyslí. Třeba, že měla poměr s Malfoyem, že po něm tajně snila nebo že ho měla ráda. Bylo jí fuk, jak vypadá… Ale Malfoy…on..Draco…to přece nejde!
A Kingsley..ten Kingsley, kterého znala, se jen hloupě smál..on se prostě jen smál!
„Uklidni se,“ usmál se znovu a jeho ruka, jejíž barva kůže byla temně hnědá, se dotkla té její. „Je mrtvý..ale jen pro média! Pro média a ministerstvo. Jen já a teď ty víme, že tomu tak není.“
„Co-to snad…vy!!“ Znovu si sedla a ve tváři se jí objevil zatvrzelý výraz a z jejích očí šlehaly pomyslné blesky. „Vy jste to udělal schválně, abyste věděl, jak zareaguju!“ Došlo jí v tu ránu.
„Máš pravdu,“ rozesmál se znovu, „chtěl jsem vědět, jaké se mezi vámi vytvořilo pouto…“
„Žádné pouto mezi námi není!“ Prskala brunetka, myslíc samozřejmě na to nejintimnější a v souladu s tím se jí před očima vybavil nahý zadek Draca Malfoye, aniž by chápala proč a aniž by hlavně věděla, odkud by tenhle obraz vzala, když ho vlastně nikdy neviděla. Nebo snad ano? Třeba ještě někdy ve škole v famfrpálové šatně při převlíkání? A proč vlastně nad tím takhle uvažuje? Není to jedno?
Ne, není. Není, když vám před očima putují takové lascivní obrázky vašich rivalů, které vlastně jen vnímáte jako menší zlo. Že ano. Měla by se nad sebou zamyslet. Protože TOHLE není normální!
Copak ji-jeho někdy někdo měl za normální? Několik let byl Harry Potter pro noviny a kouzelnický svět permanentní blázen a lhář, co by změnila tahle malinkatá skutečnost, že ve vzduchu plují malinkaté bělostné aristokratické zadky, vždyť to je přeci jen přelud…
Jako ten největší blázen zatřepala hlavou a rozhodila vlasy.

„Já myslím pracovní, nakolik jste vůči sobě loajální a nakolik se tolerujete. Ono je to totiž dost podstatné.“
„Nerozumím vám. Když Draco není u Munga, tak kde je?“ Snažila se uklidnit, ale její srdce stále zběsile bilo. A její myšlenky…k čertu s těmi sprostými myšlenkami! To je teď irelevantní. Nad tím může přemýšlet později.
„To je právě ten zázrak. Draco se dnes ráno probudil a nic mu nebylo. Jako by prostě jen usnul a po pár hodinách spánku se probudil. Nevěděl ani, že je v nemocnici a že se mu něco stalo. Jen si stěžoval na migrénu. A málem uřknul ošetřovatelku, která se mu snažila vysvětlit, že není u sebe doma.“
„To je mu podobné. Ale to..přece..vypadalo to tak vážně…“ Harry semkla své dlaně a propletla prsty.
„Ano, také jsem byl překvapený. Ale využili jsme tuhle skutečnost ve svůj prospěch. Jak je ti určitě jasno, vrah si teď bude myslet, že jeho oběť zemřela. Ale Draco je živ a zdráv, tudíž se nám to bude více než hodit. Prohlásíme ho za mrtvého a on na druhou stranu bude nadále tajně pracovat na případu. Teď bychom si měli dělat obavy hlavně na tebe. Ale než projdeme tuto otázku, je tu jedna, která spěchá víc.“
Harriet zdvihla zvědavě obočí, nedovolila si cokoliv říct, plně s ministrovými slovy souhlasila, protože tohle je vážně velká výhoda. Nikdo se nesmí dozvědět, co se ve skutečnosti stalo a možná tomu přijdou oba na kloub.
„Jedná se o Draca. Když vezmeme v potaz poslední události, je jasné, že nemůže zůstat u sebe doma. Očekáváme, že vrah si to tam prohlédne a že to tam bude kontrolovat. Nesmí tam zůstat jediná stopa toho, že tam někdo žije. Draco tudíž musí jít někam jinam a nemáme jinou možnost, než…“
„NE! To nemyslíte vážně…“ Už jí bylo jasné, kam tím vším Kingsley míří. „Vy ho chcete nastěhovat ke mně? Proč taky ne, že? Protože Potter je přesně ten hlupák, který umožní každému azyl. Ten pitomec, co se vždycky pro všechny obětuje a který každému pomůže…něco vám povím, Pastorku, já už nejsem Harry Potter…“
„Harry. Přijde mi to jako nejlepší řešení. Nemůžeme mu zamluvit nikde hotel, dalo by se to vypátrat a bylo by to podezřelé. Navíc se nesmí ukazovat na veřejnosti. Nikoho, ke komu by šel, nemá. Do Bradavic taky nemůže a nikam daleko ho poslat nemůžeme.“
„A co na to říkal Malfoy, co? Byl určitě nad míru nadšen! On mě taky nesnáší! Nesnášíme se navzájem, to, že spolu pracujeme, je jen zázrak, je to jen vzájemná vynucená tolerance, protože víme, že musíme…žít spolu pod jednou střechou, vy chcete, aby opravdu zemřel! To ho dřív zabiju já, než nějaký vrah!“
„Zatím o tom neví, napadlo mě to teprve před pár hodinami, ale zatím čeká sbalený u mě v bytě.“
„Tak proč si ho tam nenecháte, Kingsley, proč ho cpete ke mně..“
Ministr se vroucně usmál a z jeho tváře byl cítit stejný klid, jaký kdysi Harry pociťoval z té Brumbálovy. „Ty moc dobře víš, že nemůžu. Jsem ministr kouzel..víš, jaký je u mě frmol?“
„Proč se tu vlastně na tohle téma bavíme? Vždyť už je stejně úplně jasné, že půjde ke mně, že?“ Nadhodila popuzeně Harriet a v jejím hlase byl znát podtón ironie.
„Ještě před chvíli bys ho tu oplakávala!“
Harriet už to nevydržela a na jejích rtech se usídlil poraženecký úsměv. „Vyděrači!“ Zakývala hlavou a vzdychla.
Jako kdyby to ráno netušila.
Celý den byl na nic, a to ji ještě večer čekal Snape.
Zatracený pátek třináctého.


***



Harriet sledovala snobský výraz ve tváři mladého Malfoye..
„Zkus cokoliv říct proti mému domu, Malfoyi a už nebudu takový dobroděj a pošlu tě na ulici a je mi jedno, co se ti tam stane!“ Varovala ho předem, když ho i s věcmi vedla do připraveného pokoje přímo pro něj. Když šli do schodů záměrně šla před ním, aby se nemusela dívat do té jeho protivné tváře, která jasně vypovídala o tom, že tohle je pod jeho úroveň a pan princátko Malfoy je zvyklý na lepší komfort.

Draco Malfoy se lstivě usmál a odbočil záměrně od tématu. „Řekni mi něco, Evansová. Je pravda, že jsi brečela, když ti řekli, že jsem umřel?“ Nesmírně se touto skutečností bavil, zvlášť když si všiml té škály výrazů, které se Harry vystřídaly na tváři. Také mu to samozřejmě značně lichotilo. Ale ne zase tolik, o své výjimečnosti byl přece přesvědčen už dlouho a nepotřeboval se to dozvídat prostřednictvím slz chlapce-který-přežil-aby-se-stal-dívkou.
Ignorovala ten výsměšný dotaz, který ji měl opět ukázat, kdo je tady pánem situace, ačkoliv je vlastně momentálně na dlažbě. Na to, co bylo v sázce, si dost troufal. Ale přesně tohle od Malfoye čekala. „Tyhle jsou tvoje,“ ukázala brunetka na dveře a její smaragdové oči propíchly ty ledové, které kujnou ocel připomínaly nejen svou barvou. „Koupelna je na konci chodby, ty poslední dveře. Jak víš, kuchyň je dole, kdybys něco chtěl a neočekávej, že ti budu vařit. Když budeš mít hlad, udělej si jídlo sám. Upozorňuji, že tu nemám žádné domácí skřítky.
Tyhle dveře naproti koupelny jsou do mého pokoje, ale tam vstupuj jen po zaklepání a pokud tě vyzvu, jasné? A vyzvu tě jen v případě, že se stane něco opravdu důležitého. Jako, že nám bude hořet barák, na terase nám budou hrát Sudičky nebo pokud bys umíral, samozřejmě…“
„Aby sis mohla pobrečet, je mi to jasné.“
„Sklapni, Malfoyi,“ skočila mu do řeči a jako by se nechumelilo, pokračovala dál ve svém monologu, „tyhle dveře naproti jsou od Remuse. Rozhodně nedoporučuji ho třeba zítra rušit,“ usmála se škodolibě, „pokud tedy sleduješ lunární cykly, ale pokud ne, nevadí, bude o jednoho otravu míň a já klidně půjdu Remusovi dosvědčit, že to byla sebeobrana, že si se ho snažil unudit těmi svými arogantními žvásty, a tak se raději bránil...“
„To byl vtip, Potty? Tak já tu mám taky pro tebe jeden.. Sledovat lunární cykly bys měla hlavně ty, ne?“ Nadhodí ironicky a ačkoliv se Harriet snažila vypadat klidně a neúprosně, připomněl jí jistou hroznou skutečnost, které se určitě také v budoucnu nevyhne. Naskočila ji husí kůže.
„Vtipné,“ poznamená rádoby znuděně.
„Já vím,“ prohlásí samolibě blonďák. „A samozřejmě také vím, že je zítra úplněk. Takže ti ušetřím tvůj drahocenný čas a nebudeš muset nikam k soudu chodit, abys dosvědčovala nevinnu zaprášených starých vlkodlaků..“
V ten moment se Harriet zarazila a s pohledem budoucího vraha se znovu podívala Malfoyovi do tváře. „A poslední pravidlo je..že nebudeš urážet nikoho v tomto domě! Rozumíš? Jinak bez lítosti letíš na chodník, ať si tě třeba sežerou krysy u popelnic!“
„Bojím…kde je tady záchod, asi jsem si ucvrknul do kalhot!“ Zaskřehotá sarkasticky zmijozelský princ.
Na to už dívka nic neřekla, pouze ukázala prstem na starší dřevěné dveře na začátku chodby a beze slova se vytratila ze zorného pole toho sebestředného nádivy.
Tohle bude opravdu krušná doba.
S Malfoyem pod střechou! Merline, ať při nich stojí všichni svatí.



***



Blížila se sedmá hodina a Harriet se zrovna chystala na cestu do Bradavic. Nechala si na sobě temné džíny a černé upnutější tričko. Na svrchní část těla hodila džínovou bundu a postavila se ke krbu. Už si nabírala letaxový prášek, když k ní přistoupil jeden z obyvatel jejího domu.

„Jdeš za Severusem Snapem?“ Otázal se a usmál se, přičemž se mu kolem koutků úst a pod očima udělaly takové milé a hřejivě vyhlížející vrásky. Remus. To byl celý on. Vždycky vypadal mile a jeho vzezření evokovalo k myšlenkám, že kdyby byl člověk v úzkých, on je zrovna ten typ člověka, který by mu s čímkoliv pomohl, i kdyby mu šlo o jeho vlastní život.
Jeho vlkodlactví se však na něm začínalo podepisovat.
Vlasy měl už z většiny prošedivělé a neposlušně mu trčely přes uši a přes krk, tváře měl strhané a tělo pohublé. Jeho výška ještě umocňovala všechny tyhle znaky.
Aspoň, že po válce už nemusel dřít bídu a i přes protesty Dolores Umbridgeové, které zůstalo maximálně místo vrátné na ministerstvu, byl vydán zákon o vydávání rent pro vlkodlaky, protože bylo přirozeně jasné, že strach z lidí neopadne a že jim nikdy nedají práci. I na tohle Kingsley myslel a nejen proto, že právě jeden z jeho přátel byl vlkodlak.
Proč by jen invalidní mudlové mohli pobírat tak zvaný důchod?

„Ano,“ hlesla bez přemýšlení a dál v dlani hnětla zrnka pískovité formy, která se jí z ruky sypala dolů na koberec.
„Půjdu s tebou. Já…došel mi totiž vlkodlačí lektvar a dnes a zítra si ho ještě musím vzít. Zkusím poprosit Severuse, zda by pro mě neměl nějaké zásoby. Vím, že je dělá pro Munga.. Já doteď měl vlastního dodavatele, ale nikdy to nebylo ono… Severus s ním uměl vždycky zázraky. Proč na mě tak hledíš, Harry?“ Usmál se znovu Lupin a prohlížel si udivenou Evansovic tvář.
„Já..já..ty o něm vždycky mluvíš tak hezky, že mám někdy až pocit, že by nad hlavou měl mít Snape svatozář.“
„To by měl, Harry,“ připustil Remus, ale už úplně vážně. „Pro mnohé z nás toho strašně moc udělal.“
„Zabil Brumbála,“ poznamenala na skutečnost, kterou stejně za ta léta nemohla strávit, ačkoliv znala všechny okolnosti. Byl to totiž jeden z nejhorších okamžiků, které Harry Potter kdy zažil.
„Ty víš, jak to bylo, Harry. Víš, že Severus musel, že to slíbil.“
Černovlasá hlava se obrátila beze slova nazpět ke krbu. „Pojďme nebo mě Snape zase seřve, že jdu pozdě. Už tak se mi tam vůbec nechce. Ke všemu, když je pátek třináctého.“



***



„Slečno Evan-…“ rozzuřený Severus Snape se s hlasitým dusotem přesunul ke dveřím. Moc dobře věděl, kdo je za nimi a byl rozzuřený k nepříčetnosti. Jasně se domluvili, že bude chodit v sedm. A kolik bylo? Sedm čtyři. Čtyři minuty po sedmé! Tohle mu, teda jí, nebude tolerovat. Ať si je to třeba sám Ježíš Kristus, ale drahocenným časem Severuse Snapea nikdo nebude plýtvat. Zvlášť ne něco, co vzešlo z Pottera!
Když však rozevíral dveře, jeho rozlícenost vzala za své a on zůstal jen konsternovaně stát. „Slečno Evan-… Lupine?“
„Ahoj, Severusi,“ usmál se, jak jinak než mile, Remus a jako správný gentleman nechal první vstoupit Harryho a až poté ho následoval, přičemž zároveň sledoval, jaká grimasa se usídlila na tváři muže s tak temnou minulostí, stejně temnou jakou jeho vlasy i oči. „Dlouho jsme se neviděli.“
„Opravdu dlouho, Lupine. Raději ani nevzpomínat,“ zavrčel jako obvykle Snape a přestal věnovat pozornost osobě, na kterou tu původně čekal. „Co tě sem přivádí? Snad se nechceš zase stát profesorem obrany proti černé magie? Protože mám pro tebe smutnou zprávu, to místo je už totiž obsazené!“

Uniklo Harriet něco nebo v té poznámce zazněl cynismus?

„Ne, to opravdu ne. Pochopil jsem, že ve školství opravdu není mé místo.“
„To je chvályhodné, Lupine. Ještě by od tebe chytili Pavlovův reflex.Stačí, když ho chytí ta potrhlá Tonksová.“
„Koukám, že jsi se stále nezměnil, Severusi,“ úsměv na Remově tváři vůbec nepohasl, ačkoliv Harry jasně cítila to napětí a nesnášenlivost ze strany Snapea, který Removi dával jasně najevo svými urážkami. To přece nemohlo uniknout ani jemu, člověku s tak bystrou hlavou.. a ano, s flegmatickým postojem a nostalgií ve vlkodlačí krvi.
„Co chceš?“ Vyštěkl podrážděně profesor lektvarů a zatnul zuby.
„Myslím, že to počká. Jen jsem doprovodil Harry. Měl by ses prvně věnovat jí, a pak dojde i na má slova, neboj. Vím, že jsi se značil vždy svou trpělivostí, ne snad? Pokud vám tady budu překážet, mohu jít navštívit Minervu nebo jiné kolegy.“
„Ne, Remusi, zůstaň tady,“ chytila se Harry své příležitosti, aby nemusela být sama v jedné místnosti s tím přerostlým černým netopýrem, jehož nálada už tak byla mizerná.
A když k tomu připočtete ještě ten pátek třináctého.
Snape se zatvářil neutrálně, ale uvnitř něj to vřelo. To však nikdo z přihlížejících nemohl vědět, ačkoliv jeden z nich to tušit mohl minimálně.

„Tak dobře.“ Souhlasil nakonec vlkodlak a oříškovým zrakem si přeměřil svého bývalého kolegu i spolužáka.





P.S. jsem strašně smutná a zklamaná. Všimla jsem si, že jste na mě zanevřeli a moc mě to mrzí. Záměrně jsem kapitolu nevložila už včera nebo v sobotu, protože jsem očekávala, zda se někdo ozve, protože jsem to slíbila, ale ani to nepomohlo.
No..tak vás těch pár jedinců, kterým ještě stojím za nějaký komentář, děkuji, pokud mi věnujete další, abych zase nebyla tak posmutnělá :(
Tuhle kapitolu věnuji vám jako dík.

Počet přečtení: 1403 krát
Hodnocení: 10.00 [1 hlasů]
12. Kapitola || 14. Kapitola
Vydáno: 14.01.2008 17:04 :: Aktualizováno: 14.01.2008 17:04

Hodnocení kapitoly
Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé.
Komentáře u kapitoly

Blanch dne 22.02.2008

Sakra..takové romány a ke všemu přišly vniveč :) Mno nic no :)




Blanch dne 21.01.2008

P.S. to s tím pravidlem jsem zmínila v posledních třech kapitllách snad...že ho obnovuji, psala jsem to do úvodu, do povídek...všude možně...
A každý to dřív věděl, protože kapitoly přicházely opravdu s pravidelností každý pátek nebo sobotu...
Jo..mimochodem..já tu kapitolu vložila v pondělí, ne v neděli..za celý víkend si prostě nikdo nevzpomněl..to je to, co mě zamrzelo...a přišlo mi několik reakcí, že konečně bude PW zase co týden...ale stejně nic.
Prostě..kdybych teď odešla, nikdo si toho nevšimne. To mě mrzí...
Většina mě bere hrozně automaticky...jako někoho, kdo nepotřebuje chválu, kdo nepotřebuje popohánět, jako někoho, kdo toho měl a má tolik, že už není potřeba se dál pokoušet..však on to udělá někdo jiný...nelituju se, jen mě to mrzí a odhazuje mé sebevědomí někam na směťák...protože mé pesimistické já to vidí zkrátka tak, že už jsem dosloužila...

Ale pokud jde o ty komentáře...všiml si někdo, že taková Lilithka odešla z fanu?
Všiml si, že i Silwen o ně prosí? I Mysty? A to jsou tak zvučná jména...mají stejný problém.




Blanch dne 21.01.2008

O to nejde, prohlásila jsem kdysi, že budu pravidelně vkládat v pátek nebo v sobotu, maximálně v neděli.. a vždy, když jsem tak neučinila, prostě mi chodily zprávy a maily(nikdo nemluvil o komentářích u povídky, existuje i fanový mailer), co se stalo a tak podobně...tentokrát nepřišlo nic, ač jsem zase obnovila pravidlo...to je pro mě důkaz toho, že už prostě na mě lidi zanevřeli, protože toho chodily kupy, tentokrát ani jeden, to o něčem vypovídá. A to zanevření nepatřilo jen k tomu, ale ke komentářům všeobecně, protože u té přdešlé kapitoly bylo minimálně komentářů. Byl to tah..způsob, jak přimět trochu lidi reagovat, ale ani to nepomohlo. Samozřejmě, že ty si to pochopíš tak, jak se ti to hodí do krámu, ale já nejsem člověk, co se utápí v lítosti. Kdyby tohle napsal někdo jiný, nic nikdo neřekne, já to napíšu jednou za pět let a už dělám scény..jako bych na to neměla právo nebo co...to mě na tom všem taky štve..že si každý myslí..Ooo..velká Blanch, ta přece skousne všechno, že jo a ta to a to nikdy neudělá, protože je dokonalá..taky by čtenáři mohli pochopit, že bohužel dokonalá nejsem a holt taky chci nějaké reakce.. nechtěla jsem přímo do povídky na konec psát, že mám příšerné období a rozebírat, co se mi stalo a proč potřebuju podporu, protože by to znělo jak od ubožáka..navíc nemám odvahu rozebírat svůj život a už vůbec ne tady...
Kór, když jsem to psala, měla jsem hodně náladu pod psa.




danucha dne 20.01.2008

Beru na vědomí tvoje rozsáhlé vysvětlení. I když s některými věcmi by se dalo polemizovat.
Chtěla jsem k tomu už ale podotknout jen jednu věc: Má původní věta o tom, ať jdeš se svojí sebelítostí někam, se netýkala ani tak žádosti o komentáře, jako spíš té části, jak jsme na tebe zanevřeli, protože jsme si nevšimli, že jsi nepřidala kapitolu v sobotu ale až v neděli. Sorry, ale já si fakt nepamatuju slovo od slova, co jsi někde slavnostně vyhlásila o přidávání kapitol. A není mi moc jasné, co jsi čekala. Asi zoufalé zprávy typu - honem přidej kapitolu nebo se zblázním... Tak to prostě nevyšlo.
To už ti nestačí komentáře k napsaným kapitolám a potřebuješ je i k těm nenapsaným (nepublikovaným)? To je přece tvoje svobodná volba, jestli a kdy kapitolu přidáš. Když ji přidáš, ráda si ji přečtu. Ale když nepřidáš, svět se (aspoň pro mě) taky nezboří...




Blanch dne 19.01.2008

Ano..záleží.. a nejen mně...zjišťuji, že nás je víc a víc...




Grencle dne 19.01.2008

he...koukám, že tvoje smutná nálada donutila všechny lidi, co čtou tuhle povídku, aby si uvědomili, jak moc autorům záleží na komentářích...je to opravdu moc pěknej příběh, fakt




Blanch dne 18.01.2008

vyvrátili*





Blanch dne 18.01.2008

Danucho tak možná, že ty si to k srdci nebereš, ale prostě nejsou všichni jako ty. Jsou lidi, co si to k srdci berou, já jsem jeden z nich. Moji démoni mi našeptávají, že mě lidi berou jako tu modlu, která vždycky mívá hromady komentářů a u které nemá cenu nechávat komentář, protože jich stejně bude hafo. Pak to tak udělají všichni a dopadne to přesně tak, jako nedávno...počet přečtení: přes 700, komentářů: 5(z toho tři byly moje)...tomu se říká scéna...
Tobě na tom nezáleží, ale mně ano. Já chci vědět, co si lidi myslí a nemluvím o komentářích: to je žůžo, rychle další.. já mluvím všeobecně. Chodily mi i kritiky, teď sjem žádnou nečetla několik měsíců.
Komentáře mě pohání, komentáře mi dávají chuť. Když vím, že žádné nebudou, nemá pro mě smysl to tu dávat lidem ke čtení. Prostě mě tahle lidská ignorace štve a štve mě způsobem, že se mě dotýká emocionálně, dotkne se mě to osobně, sráží mě to, cítím se zbytečná a navíc. Za celých pět let jsem nic takového neudělala a teď to mám dělat? Abyste mě pak nakonec ještě za to sprdli? Že se snažím, aby mě taky někdo ocenil? Proč asi chci, aby to někdo udělal? Pro srandu králíkům? Já chci taky pozvednout sebevědomí, taky chci něco být, nechci si připadat navíc, chci, abyste mi vyvrátily mé démony, proto to dělám.
Ať si sem třeba patetická, ale když vidím, kolik to čte lidí, nebo se jen podívá a kolik je tu komentářů, vždycky odejdu jako spráskaný pes a pro mě to ztrácí smysl. Samozřejmě, že píšu i pro sebe, já bych stejně nepřestala psát, protože se vypisuji ze svých problémů a trápení, já bych jen skončila tady.
Nevím proč, ale na starém fanu to bylo všechno takové veselejší, všichni měli větší chuť komentovat, měli chuť na něm žít..tady to umírá.
A víš, proč i já mám obavy, ačkoliv mi mnoho lidí píše, že jsem čtivá? Před takovými třemi lety mi to bylo jedno, kolik budu mít komentářů, protože jsem stále věděla, že mě lidi čtou..a proč? Protože ještě nebylo tolik konkurence. Rok od roku je to těžší. Je víc a víc autorů a já se v ncih začínám ztrácet. Proto mi začíná na komentářích záležet. Protože já chci "slyšet", že jsem se ještě neztratila. Když jsem začínala psát, bylo autorů pomálo. Teď jich je stonásobek. Člověk v téhle době už prostě musí mít obavy.
Bylo by to jiné, kdybych začala psát v této době. Přišla bych už do toho, jaké je to teď, nebylo by to pro mě zvláštní ztratit se v tisících autorech, ale já jsem začínala, když to bylo úplně jiné a musím si zvykat. Byla jsem zvyklá na jiné přístupy, proto je pro mě těžké se prosadit a taky i proto, že plno lidí ze mě dělá něco, co nejsem, a pak si automaticky myslí, že já to prostě nepotřebuju..
Jo, kdybych měla ego někde nad mraky, tak klidně, ale j ájsem obyčejná holka s komplexy, co chce taky trochu útěchy a pár slov, to vás přece nezabije.
Nečiň druhým, co sám nemáš rád. Proto já píšu komentáře ke všemu, co přečtu a snažím se každého povzbuzovat.
Je jiné začít v době, kdy existuje hromada povídek na různá témata a v době, kdy já povídky, co se píší dnes, vymyslím..už nejsem originální jako tehdy, už nejsem tak neotřelá jako kdysi...už jsem jedna z mnoha, dříve jsem byla jedna z mála. Je rozdíl přeskočit tak dlouhé období a zvykat si na to, že se prostě dneska už nikomu nechce, protože stejně přijdou další, tak k čemu, že?
Tak a mysli si o mně, ať jsem jakkoliv sebelítostivá husička..tak klidně jsem, ale prostě mě celý tenhle svět mrzí, mrzí mě, že jsou někteří takoví ignoranti, mrzí mě, že někdo nedokáže něco zkousnout, že lidi odsuzují, aniž by znali pravou podstatu věci, že dělají nepodložené závěry a se nedokáží vžít do ostatních. Mrzí mě předpojatost, vyvyšování, nechápavost..mrzí mě zatraceně moc věcí.
A mrzí mě, že někteří to prostě nechápou.
Neznáte mě, nevíte, co se uvnitř mě odehrává, nevíte, jak to cítím, jen hádáte..jak se říká..podle sebe soudím tebe..co já vím, kdo má jaké myšlení.
Psaní tady na fanu říkám spíš výměnný obchod: kapitola za komentáře, protože jinak se tady člověk toho nedočká. A nemysli si, že jsem jediná, koho tohle všechno žere. Je nás strašně mnoho a shodně lidma už jsem o tom mluvila. Několik jich už kvůli toho i definitivně odešlo. Nedivím se. Když to tady vidím, taky začínám mít k fanu odpor a to jsem ho dříve milovala.
Není to jen komentováním, je to vším, připadá mi, jako by se to tu změnilo v semeniště závisti, zloby, netolerance a neobjektivního kritizování. A taky omezování...

Ach jo..jsem se zase vykecala, už toho je na mě moc..sorry..




Elis1010 dne 18.01.2008

rozhodně piš dál a tohle zkoušení už nedělej...já se pořád těším na novou kapču a nic...ale že se po jednom dvou dnech nikdo neozval...no některé povídky mají poslední kapitoly před půl rokem takže o pár dní se nic neděje...ale už to nedělej!!!!!:D




LiquidSkin dne 17.01.2008

strašně moc se mi tahle povídka líbí a vždycky netrpělivě očekávám další kapitolu :o) doufám, že bude 14. brzo



...
Lucka dne 17.01.2008

Čekat na tvou tvorbu je mi ctí.:-)Bylo to víc než super, Blanch!A rozhodně nepatříš do starého železa:-)




danucha dne 17.01.2008

To Clemenza:
U drabblů samozřejmě souhlasím, tam se většinou těžko vymyslí něco víc. Taky by potom mohl být komentář delší než samotný drabblík :-)




Clemenza dne 17.01.2008

danucha: jasné beriem, ale ja som to myslela napr. u drabblov. Väčšinou tam dám: Páčilo sa mi to. Bolo to úžasné...(teda, ked to je úžasné) Samozrejme, že je lepšie presnejšie povedať: páči sa mi charakter postavy, máš úžasnú štylistyku... Len proste podľa mňa by sa malo viac komentovať. A aj s tým "bolo to super" Nič viac;)




danucha dne 17.01.2008

To Clemenza:
No, mně názor "Bylo to super" zas tak super nepřijde. To už potom třeba radši povídku ohodnotím deseti body :-) Prostě mám pocit, že když už píšu komentář, mělo by to být něco trochu delšího.




Clemenza dne 17.01.2008

danucha, No aj názor "Bolo to super" je názor. Ked sa ti páči celá poviedka a nevieš, čo si máš z toho vybrať a pochváliť, tak napíšeš - bolo to super. Naopak ked sa ti niečo nepáči: Bolo to strašné. Nebudeš vypisovať celé úryvky. A názor na kapitolu mať musíš. Na dlžku, gramatiku, dej, postavy... vždy máš názor.




danucha dne 17.01.2008

Tak trochu jsem čekala, že mi bude předhazováno, že těm pocitům potřeby komentářů nemůžu rozumět, když sama nepíšu. Nezklamala jsem se. Takže jenom informačně - píšu...
Ale myslím, že o tom to není. Jasně, že komentář potěší. Jenže když srovnám to, jak většina autorů děkuje za dva tři komentáře, a ty si potom kladeš podmínky, že pokud nebude mít komentářů dvacet nebo kolik, nevložíš další kapitolu, přijde mi to prostě zvláštní.
Znovu podotýkám, že to není nic proti tobě jako autorce. Tvoje povídky jsou čtivé a na velmi slušné úrovni. Asi i proto si myslím, že to škemrání nemáš zapotřebí.
Někde jsem četla (tuším že na timeeateru), že komentář by měl mít nějakou vypovídací hodnotu - tzn. měl by konkrétně říct, co se v povídce líbilo nebo naopak nelíbilo. Přiznávám, že tohle nejsem často schopná vystihnout. A psát jenom "Bylo to super" mi přijde zbytečné. Takže komentáře píšu, jen když mám potřebu vyzdvihnout něco konkrétního.




Silwen dne 17.01.2008

Blanch, nedělej si z nás takovouhle blbou srandu.. :0P Ty rozhodně nepatříš do starého železa, vždyť povídek na úrovni je sakra málo a přijít o ty tvoje? To by mi bylo upřímně líto. A jistě i spoustě dalších lidí.. ;0)




Clemenza dne 16.01.2008

Nie! Odísť? Prečo?! Neblázni... Ono väčšina autorov teraz musí žobrať o komentáre, ale určite ten málý počet komentárov nie je dôvod na odchod. A tiež nemôžem súlasiť, že dáš priestor mladším a talentovanejším. Ked si pozrieš profily užívateľov, všimni si koľko čitateľov, al. autorov ťa má medzi obľúbenými autormi. Proste nad tým ani nerozmýšľaj, že ochod... Hlúposť!
Ja sa priznám, že som pravidelne začala komentovať asi pred pol rokom. (Mala som na to dôvod nekomentovať skôr. Na jednej českej stránke som si zažila diskromináciu za to, že som Slovenka. Potom človek nemá chuť ani písať ten komentár, ked ťa pošlú...) No ale ty tým pádom nevieš, ako sa mi dlho tvoja tvorba páči. A určite sú takýchto ľudí stovky. Takže opováž s tým seknúť. Tvoja Acta est fabula... tvoje drabble... proste píšeš profesionálne.
Tvoj Draco, tvoj Harry... Ked chcem uniknúť z reality prečítam si niečo od teba a pomôže to. Nechcem nikoho rozplakať svojimi výlevmi, ale autor by mal vedieť, čo si myslia ľudia za počítačmi, ked si niečo čítajú. Tak ešte raz: Nerozmýšľaj nad odchodom, prosím. Ono je takýchto ľudí ako som ja viac. Neožobrač ich o tvoje slová;)




Blanch dne 16.01.2008

danucho: přesně, jak psala Silwen a Clemenzs...kdybys psala, pochopila bys. To, že si to někdo přečte, je sice krásné, ale jak já to mám vědět? Číslo pod článkem jako počet přečtení, mi nic neřekne. Navíc to ani číst nikdo nemusel, jen otevřít stránku a hned zavřít. Ty formuláře pod článkem jsou tu proto, aby se komentáře PSALY. A mně pomáhá, když mi čtenáři řeknou, co si myslí. Když sem jdu s vidinou, že vím, že skoro nikdo s e neozve, přestávám mít chuť ty kapitoly vůbec vkládat..vlastně na co?
Já s etaky snažím vždy všem napsat komentář, když si něco přečtu, protože sama vím, jaké to je. Vyzkoušej to někdy.


Silwen děkuji moc za podporu a slibuji, že přiběhnu k nejnovější kapitole RB a napíšu ti něco, teď musím pustit mátinku, chce dělat faktury, tak snad mě kolem půlnoci pustí :)

Clemenzo a tobě taky moc děkuji.

Všem moc díky.

Víte..ani nevíte, jak ponižující pro mě je vážně o tohle žebrat, já jsem to nikdy nedělala a myslela jsem, že ani nikdy dělat nebudu, pořád jsem všem dokola říkala, že už přichází čas na staré železo a když to tady v poslední době pozoruju, asi už to je fakt. Měla bych přestat doprošovat se, ponižovat a odejít ještě s úctou a místo přenechat mladším a mnohem talentovanějším. Teď přesně víte, jak se cítíma co to všechno ve mně vyvolává. Není to žádná sebelítost. Vážně si už dlouho pohrávám s myšlenkou, že dopíšu, co mám a seknu s tím.





Clemenza dne 16.01.2008

Nemôžem nereagovať na posledný komentár od Silwen.
Nemajú čas? Tak to je naozaj hlúpa výhovorka. Mne to pripadá ako keby všetci utekali po prečítaní poviedky na vlak, alebo bus. Hm, to potom asi vážne nemajú čas napísať polminutový komentár. Smiešne...
Blanch síce môže vidieť, že má 1000 prečítaní, ale aj tak nevie, čo si o tom čitatelia myslia. Ono autor nie je veštec. Tak, ľudia, komentujte.
PS: Slečna Blanch, ale môže ťa tešiť, že tvoje poviedky sú medzinárodného charakteru. Určite máš aj na Slovensku (nejedného)
verného čitateľa;)




Silwen dne 16.01.2008

to danucha: Kdybys sama psala, tak bys rozhodně neříkala, že to jsou nějaké scény. ale uvědom si, jak autora štve, když mu dílko čte třeba tisícovka lidí a komentáře má třeba jenom dva nebo tři?

Blanch: Mě už teď taky tak trochu povolily nervy, tak jsem na blogu napsala trochu naštvaný článek.. Najednou mi pár lidí napsalo, že moje povídky čte, ale na komentování nemají čas.. To je mi ale alibismus.
Jen do nich, máš moji plnou podporu a pochopení. O:0)




Viviane dne 16.01.2008

Jo a mám radost, že to Draco přežil :-))




Viviane dne 16.01.2008

Blanch, moc dobře chápu tvoje rozpoložení... Taky mám občas takové stavy. Já jsem na tebe určitě nezanevřela, taky jsem si myslela, že nemáš čas, nebo jsi nemocná.. Stát se může cokoli, nám tuhle třeba dva dny nešel net.. Jsem ráda, že je tu další kapitolka :-) a těším se na další. ano, sice bych mohla jít na tvůj blog, ale já si klidně počkám. Je to na jednu stranu takové příjemné čekání :-)
Moc se mi tahle povídka líbí. Má, jak se říká, šťávu. Souhlasím s Kirou, že jsou lidi líní komentovat.. Jsem zvědavá, co s Harry a Dracem udělá společné bydlení ;-) Jako všechny mě taky nadchlo chlapec-který-přežil-aby-se-stal-dívkou. Myslím, že už to bylo v nějaké kapitole před tím, ne? Moc hezké označení :-))
Tak, Blanch, měj lepší náladu, a nemysli si, že jsme na tebe zanevřeli, protože ty jsi moc dobrá a tvoje povídky jsou skvělý :-)




danucha dne 16.01.2008

Jdi už s tou sebelítostí někam, Blanch! Povídky máš v naprosté většině výborné, ale ty scénky kolem...




Blanch dne 15.01.2008

Silwen u tebe zrovna chápu a neočekávám komentáře, vím, že to máš přečtené dopředu :)

Já se přiznám, že jsem třeba nejnovější Running blind ještě nečetla, nečetla jsem ještě plno kapitol a povídek, na které se chystám, jaxem teď marod, nemám moc času a předtím jsem byla bez pc...




Silwen dne 15.01.2008

Ale tobě to žebrání alespoň k něčemu je.. Mně už ani žebrání nepomáhá. :0D




Blanch dne 15.01.2008

Ach jo, asi budu muset vážně o komentáře žebrat :)))
Strašně vám děkuji, že jste se ozvali, myslela jsem, že už jsem vás zklamala a že vás to třeba přestalo bavit..co já vím...
Ale vážně moc a moc děkuji, zase jste mi zvedli náladu. Omlouvám se za to nařčení...
Kapitola bude zase o víkendu...řeknu to takto..PW má už 21. kapitol...takže pokud se najde chvilka o víkendu, nemusím nic psát, prostě ji vložím.




Kaitlin Ellor dne 15.01.2008

jak tak koukám, tak se ozvalo docela dost lidí, neymslíš? každopádně já jsem na tobě nezanevřela... věřila jsem ti, že to zvládneš a rozhodně jsi mě vyděsila, když prohlásili Malfoye za mrtvého a taky jsi mě rozesmála tím chlapec-který-přežil-aby-se-stal-dívkou: D je to skvělá povídka a ne,že s tím přestaneš!!!:o)




Clemenza dne 15.01.2008

Tiež som si myslela, že si nepridala novú kapitolu kvôli nedostatku času. Naozaj nebud smutná. Ono veľa ľudí len nepíše svoje názory a necháva si ich pre seba;) Inak dobre to splietaš. A veľké Dakujem, že si Draca nechala nažive(teda zatiaľ). Všetci na "hromádke" z toho zas niečo bude. PS: Dúfam, že sa čoskoro zbavíš choroby a pribudne nová kapitola.




romantix dne 15.01.2008

/vzlyk vzlyk.../ a já se tak těšila na další, ale nechtěla jsem otravovat, myslela jsem, že toho máš prostě moc.../fňuk, fnuk/ takové nespravedlivé obvinění..jdu si vyměnit proplakaný kapesník...:-)




Kristy dne 15.01.2008

Jupíííííííí... Atentát na Blanch se nekoná... Anebo aspoň odkládá do doby, než ji zase něco takového napadne... :-)




Kira.. dne 15.01.2008

Tahle povidka je moc moc skvela, tesim se na dalsi dilecek.:-) A z lidi nebud snutna sou jenom linííí:-(




FaithLilyan dne 14.01.2008

milujem tvoju tvorbu, čo viac dodať? :D :)




:D dne 14.01.2008

A jag to bude dál??? :D pěknoučký




ANGELINA dne 14.01.2008

ale notak, proč ta sebelítost... nechápu co řešíš jsi jedna z nejlepších spisovatelek na tomhle webu a já osobně tvoje povídky miluju, těšim se na ně jako budhista na nirvanu. Takže nesmutni a piš nebo mě budeš mít na svědomí.




Blesk dne 14.01.2008

S tím "zanevíráním" bych to nebrala osobně, řekla bych, že to je všeobecný fenomém poslední doby a tohoto fanu především. Neboj, nejsi v tom sama. :-) Jinak kapitola se mi moc líbila, hlavně ten Kinsley byl docela povodenej, o Malfoyovi snad ani mluvit nemusím... takže jen tak s chutí dál :-)




Baja dne 14.01.2008

jééé já u posledních dvou kapitol nepřidala komentář žhe??moc se omlouvám Blanch..měla bych se stydět..a to jsem psala jak už budu psát komentář ke každé kapitole..
Jinak tahle kapitolka se mi stráášně líbí, prostě mám ráda, když se harry a draco takhle pošťuchujou ;) jen tak dáál




jen piš dál!!!!
nikol dne 14.01.2008

hehe.. jedna z nejlepších povídek tady...:-) ... Chlapec-jenž-přežil-aby-se-z-něho-stala- dívka muhehe!!!




Silwen dne 14.01.2008

Zanevřeli, říkáš? To snad ani ne, jenom jsem s čtením trochu napřed, jelikož chodím na tvůj web. O:0) Takže sem nevkládám ty samé komentáře.
Tak hlavu vzhůru. ;0)




Skretik dne 14.01.2008

jen pis dal a nebud smutna, ta povidka je uzasna..:)




Reklama



© 2006 Fanfiction.PotterHarry.Net


Design made by watatsumi.net ~ Powered by Weall
Textová reklama: Golfové vybavení | Figurky a repliky | Střední škola Tábor | Levné elektrospotřebiče |

Disclaimer: All publicly recognizable characters, settings, etc. are the property of their respective owners.
The original characters and plot are the property of the author. No money is being made from this work.
No copyright infringement is intended.